Dlouuuuho předlouho jsem se přemlouvala zasednout za comp a napsat pár dalších slov. Věc se má tak, že je pořád co dělat, čas letí neúprosně kupředu a než se člověk stačí ohlídnout, kde všude byl a co všechno dělal, měsíc (jmenovitě září) je ten tam ... a říjen má taky na kahánku.
Září proběhlo mírumilovně a bez větších výtržností. Kromě školy, domácích povinností, výletů do lesních parků a rezervací (Tyresta a Huddinge - opakovaně) proběhlo i několik večírků (pár jich bylo i velmi vydařených).Je třeba podotknout, že máme ohromný štěstí na počasí!! Takhle krásnej podzim jsem dlouho neviděla (nebo jsem neměla čas si ho užít). Je sice chladno, ale vyloženě zatažených a deštivých dní je pomálu.
Začátek října byl ve znamení cestování a nasávání ... atmosféry (!) podzimních evropských měst.
 |
| kudy do Stockholmu? |
Město krásné, času málo, nohy bolí.Osvětlený chrám Sacré Coeur majestátní, vykřičená ulice Moulin Rouge barvitá a posezení pod noční Eiffelovkou (se sýrem a bagetou v jedné ruce a vínem v druhé) nemělo chybu.
P.S. Prolítly jsme s Markét mimo jiné i Louvre včetně Mony Lisy a Chamurapiho zákoníku - pro studenty vstup zdarma, juhů.
¨
6.října - odpoledne doma ve Stockholmu sbíráme energii a snažíme se přesvědčit naše chodidla, že musí ještě pár dní fungovat.
7.října - snažíme se dostat na náhradní výuku, ale třída je plná a proto jdeme rovnou do přístavu, kde nás čeká loď do Helsinek. Naše kajuta je v nejspodnějším patře lodi, úplně vespod pod zavazadly a automobily. To nám ale nevadí. Jízda na lodi je zážitek. Docházím k názoru, že jsem se měla narodit jako pirát.
Jízda trvá nějakých 17hodin.
8.října - Helsinki jsou fajn, roztomilé přístavní město - první den máme štěstí na nádherný počasí. Dokonce nacházíme i českou hospodu s českým pivem (ceny teda silně nečeské...).
9.října - Loď Princess Maria nás zavezla do cíle... Petrohrad! - mělo mrznout a pršet, na místo toho nás vítá sluníčko! Čekala jsem velkolepý přístav a na místo toho na nás dýchá starý dobrý sovětsky laděný nepořádek. Hned po příjezdu mi nekonečná fronta u hraniční pasové kontroly hraje na nervy (když máte na prohlídku města všehovšudy 9hodin, neradi promrháte 120 minut čekáním na celnici). Nasedáme do maršrutky (áno... po těch stísněných autíčkách se mi taky stýskalo) a hurá do centra. Musím smeknout, město je moc pěkný. Taková menší Praha. Vstup do Ermitáže je pro studenty zdarma a tak za mohutného jásotu vbíháme do vybraných sekcí. Nadchly mě asijské mumie a jejich pohřební masky.
V Rusku je levno! Ano, zvláště oproti našemu drahému Stockholmu. A proto si nakupujeme něco málo zásob. V restauraci si dávám boršč (už jsem měla lepší a větší (Issyk-kul vládne), ale příjemná změna oproti normální stravě). S radostí zjišťuji, že jsem ze své chabé ruštiny mnoho nezapomněla a hrdě konverzuji s obsluhou: "Děěěvočka, adno pivo pažalsta." :D
Máme co dělat, abysme doběhli tak tak na maršrutku a zpět do přístavu, pak zpět do Helsinek.
10.října - Helsinki nás uvítaly v ledovým deštěm a mlhou. Celý den navíc neskutečně fouká, takže mi moje pletená čepice (čti: děravá) není moc platná. Nebojácně procházíme části města, kde jsme předtím nebyli. zvláště rozbouřené moře stálo za to!
Kolem čtvrté už se těšíme na naší kabinu dvacet tisíc mil pod mořem na lodi Sylja Symphony, která nás vezme domů, do Podolí, do lékárny,...
Déšť neustává a vítr stále fučí. Po pár metrech od břehu nás obklopuje nedozírná běloba a já mám trochu starost, abysme v té mlze nezabloudili zpátky do petrohradké ermitáže (*mrk, mrk*) :)
Když už je taková tma, že není vidět ani tu mlhu, spouští se pěkná bouřka (jupííí!"Napnětě plachty!" chce se mi křičet... už jsem říkala, že chci být pirát?!!). Někteří členové naší výpravy tolik nadšení nejsou, vlny jsou teď dost znát, asi budou muset mořskou nemoc zahnat anestetiky...
11.října - Stockholmu se po nás stýskalo, udobřuje si nás modrou oblohou a kýčovitým východem slunce...
